Den 1.
QUITO - VILLAGE OF NONO 2800 M.N.M.
Odlet přes 6 časových pásem na druhý kontinent. Večerní přílet na
rovník, do Ekvádoru stále týž den! Stále více lidí si i tuto cestu
chce zpříjemnit a využije možnost doplacení Business class.
Vyzkoušejte to i Vy a budete se těšit už na samotnou cestu na
zájezd. Přiletíte do svého cíle odpočatý. Rádi Vám poradíme.
Po příletu nás vítá hlavní město Quito ležící na úpatí sopky
Pichincha ve výšce 2 800 m n. m. a podle mnohých to je nejklidnější
a nejbezpečnější jihoamerická metropole. Letiště v Quito je dokonce
druhé nejlepší letiště v Jižní Americe podle Skytrax za rok 2019 i
2020, a to je už co říct. Po příletu společný přesun do koloniální
ekvádorské vesničky Nono, která se nachází přibližně 30-45 minut od
Quita (které si prohlédneme až po návratu z And). Ubytujeme se v
pohádkovém domečku Villa Doris Country House daleko od ruchu
velkoměsta, kam jezdíme už dlouhá léta. Půvabná usedlost umístěna
do překrásné rozkvetlé zahrádky, v níž létají kolibříci a o kterou
se stará naše vynikající dlouholetá přítelkyně a místní partnerka
Lorena, která naše klienty už velmi dobře zná, Vás okouzlí a
příjemně překvapí. Milé rodinné přivítání. Dáme si spolu vynikající
večeři, kterou máme už v ceně. Pokud jste vegetarián, vegan nebo
máte alergie, dejte nám o tom předem vědět. Rádi pro Vás zajistíme
cokoli budete preferovat. Večeři budeme mít v podobě vydatné
zeleninové polévky, hovězího masíčka s bramborem a salátem a
ekvádorské čokoládové pěny (změna vyhrazena). K dispozici voda, na
přípitek rum canelazo a ovocný čaj. Vaří pro nás skvělý šéfkuchař,
z nedaleké restaurace Tierras del Fuego.
Odpočinek po příletu. Toto je začátek aklimatizace ve výšce 2800 m
n.m. Doporučujeme jít spát co nejpozději, abyste se rychleji
přeorientovali na časový posun a nevzbudili se brzo nad ránem.
Dobrou noc v tom snad nejklidnějším a nejkouzelnější místě
Ekvádoru, kde Vás lidé vítají s otevřenou náručí.
Den 2.
VILLAGE OF NONO, NADMOŘSKÁ VÝŠKA 2800-2900 M.N.M.
První ráno v Ekvádoru. Ke snídani, se obvykle podávají čerstvě
upečené sýrové empanadas nebo humitas, které mají sýrovo-kukuřičnou
konzistenci, která se připravuje vařením v kukuřičném listě. Svěží
čerstvý džus z tamarilo, kávička, čerstvé pečivo a domácí džemy.
Načerpáme energii, naladíme se na začátek programu v probouzející
se přírodě a těšíme se na dnešní zážitky.
Dnes nás čeká lehká turistika v okolí vesničky Nono, která je ještě
z koloniálních dob s ekologickým cítěním a zajímavým ekosystémem.
Navštívíme i místní haciendu, kde si řekneme více o životě na tomto
místě. Je to doslova magická oblast, kde poletují kolibříci a pokud
budete šikovní, tak určitě dnes nejednoho uvidíte. Je to místo, kde
se mlha spouští po vysokých kopcích dolů do údolí a dodává této
scenérii neuvěřitelné tajemno. Kvůli tomu je toto prostředí tak
zelené, svěží a bujné. Na tyto nevšední fotografie se budete po
zájezdu ještě dlouho dívat a vzpomínat. Máte pocit, že sem musí
utíkat všichni obyvatelé hlavního města, pokud se chtějí chvíli
zresetovat a vyčistit si hlavu. K tomu se zde dá toho velmi mnoho
dělat, ať už pozorovat ptáky, jezdit na koni, vydat se na
procházky, lehkou turistiku nebo si vyjet na kole. Na koních tu
jezdí přibližně od roku 1500, kdy se sem dostali španělští
dobyvatelé a představili tyto vznešená zvířata domácímu
obyvatelstvu. Od těch dob se tato oblast ubírala směrem k
rančerskému způsobu života.
Toto místo navštěvujeme již několik let a vždy odcházíme nadšení.
Turisté většinou zůstávají v centru Quita a téměř nikdo nehledá
něco tak unikátní. Tady v Nono jsme to unikátní našli. Setkání s
domácími, kteří Vás přivítají a pohostí s čistým a otevřeným
srdcem. I introverti se do tohoto místa zamilují. Společně se
naobědváme. Všude je překrásně rozkvetlá zelená příroda, nezkrotné
vrchy And, lidé žijí v klidném tempu a my nasáváme první dojmy a
získáváme pravdivý obraz o zemi.
Po seznámení se s okolím vyrážíme na zahřívací 4 hodinovou túru do
mlžného pralesa, kde se necháme ještě omámit rajskou zelení. Jsme v
oblasti, kde se Andy setkávají s regionem džungle a pobřežím.
Porosty jsou husté a větší. Andské svahy zde zachycují vlhký vzduch
přicházející od pobřeží, a proto se to tu jmenuje mlhový prales.
Pomalu se nastavujeme na výpravu, která nás čeká o pár dní. Jen Vy
a příroda, o které jste tak dlouho snili. Večer návrat do vily a
společná večeře. Dnešní den plná penze v ceně. Ocitli jsme se
jakoby v jiném světě, a to jsme jen za branami obrovského
velkoměsta.
Den 3.
VILLAGE OF NONO - YANACOCHA 3400 M.N.M. - RIOBAMBA 2850 M.N.M.
Opět nás čekají legendární, pravé domácí snídaně a opět se vydáváme
do dalšího mlžného pralesa, který se jmenuje Yanacocha a nachází se
v nadmořské výšce 3400 m. Tato rezervace ochraňuje úzký pás lesa,
který se nachází pouze 1 hodinu cesty od Quito. Výhledy směrem k
pobřeží berou dech. Žije zde 122 druhů ptáků, včetně kolibříků a
velmi ohroženého kolibříka tmavého, který žije pouze zde a v
provincii Imbabura. Procházka po značených stezkách, kde jste
obklopeni hustě rostoucími exotickými stromy a rostlinami velkými
jako sloní uši, se musí líbit každému. I dnešní oběd máme v
ceně.
Odpoledne se přesouváme kolem Avenue of Volcanoes do města
Riobamba, kde se ubytujeme. Za jasného počasí budeme mít výhledy
např. na sopku Cayambe (třetí nejvyšší sopka země), sopka Antisana
(čtvrtá nejvyšší sopka v Ekvádoru), sopka Cotopaxi (nejvyšší
aktivní sopka země a druhý nejvyšší vrch), El Altar (který má až 9
vrcholků) a Sangay (který se podobá japonské Fuji). Nedají se od
nich odtrhnout oči. Kolik lidí tam už vyšlo? Do jaké výšky? Jak
velká zima tam je? Otázek je mnoho. Náš zrak začíná přitahovat
přibližující se Chimborazo.
Dorazíme do města Riobamba, jehož název je skládačka ze španělského
slova rio "řeka" a kečuánského slova bamba "údolí". I samotný mix
těchto slov odráží právě ten střet lidí různých kultur a jejich
soužití na tomto místě. Riobamba má stále silný indiánský
charakter. Žili tu indiáni kmene Puhará, a pak se zde objevily i
Inkové. A tento svůj původní charakter si uchovává do dnešních dob
v uličkách, kde se postavili španělské koloniální budovy. Právě
tyto uličky každou sobotu ožijí velkými trhy, kde se sejdou lidé z
okolních usedlostí a v neděli tu už nenajdete absolutně nikoho,
jako by město upadlo do kómatu. Neuvěřitelný klid. Na ulici se
možná objevíme pouze my a zatoulané krávy (Riobamba je významným
chovatelem dobytka). Ekvádor takový, jak ho nečekáte. Projdeme se v
parku Maldonado, kterému dominuje katedrála, nebo v Parku 21.
dubna, ze kterého jsou výhledy na městečko a okolní zasněžené
vrcholky hor Chimborazo, Carihuairazo, Tungurahua a Altar? Je tu
ještě park Libertad, ve kterém se nachází jediný kostelík kruhového
půdorysu v celé zemi. Jsme už velmi daleko. Toto je výchozí místo
pro treky na Chimborazo. Prostor na individuální večeři.
Den 4.
TREK V NADMOŘSKÉ VÝŠCE OD 3800 M. DO 4200 M.N.M., NOC VE VÝŠCE 2850
M.N.M.
Dnes nás čeká první větší túra, kterou musíme podniknout, abychom
se ještě lépe aklimatizovala před naším velkým výstupem. Bude
středně náročná, dlouhá 13 km a vede po loukách a skalnatém
povrchu. Vždyť před námi je výzva: vystoupit na nejvyšší horu
Ekvádoru a nejvzdálenější místo od zemského jádra. Chimborazo =
vyhaslá sopka. Napětí stoupá a přípravu vůbec nepodceňujeme.
Snídaně a odcházíme krátce před 9:00 autem do malé indiánské
usedlosti (1 hodina cesty), která se nachází na úpatí Chimborazo v
nadmořské výšce 3800 m n.m. Odtud se vydáme na trek, který bude
trvat přibližně 5-6 hodin podle tempa, které si nasadíme. Naše
cesta povede do nadmořské výšky 4200 m n.m. Dnes budeme mít obědový
balíček v ceně.
Tato cesta nám v jednom směru zabere přibližně 3 hodiny a dostaneme
se k lesu, kde rostou zvláštní stromy rodu polylepis. Dají se
spatřit právě zde, v jihoamerických Andách. Tento název pochází z
řečtiny, kde "poly" znamená mnoho a "Leptis" znamená vrstvy. Jsou
to tedy stromy pokryté kůrou, která připomíná tenké kousky papíru v
několika vrstvách a jejich tenké zelené listy vytvářejí dojem
hustého tmavého lesa. Kvůli této kůře ho v Ekvádoru nazývají i jako
papírový strom. Rostou ve výšce od 3000 m do 5000 m n.m. a jsou to
stromy, které rostou ve zvláštním vytočeném směru. Extrémní
podmínky a vysoká nadmořská výška je důsledek toho, jak vypadají.
Připomínají doslova křoví, kde jsou větve propletené do sebe stejně
jako jejich kořeny pod zemí. Některé tyto druhy v Andách tvoří tzv.
polylepisové lesy, což jsou nejvýše položené lesní porosty na
světě. Indiáni využívali jejich dřevo poměrně často (na topení, na
vaření) nakolik pomalu hoří.
Pokud budeme mít štěstí uvidíme endemit kolibříka, kolibřík
chimborazský, který žije ve vyšších nadmořských výškách od 3500 m
do 5200 m n.m. a vyskytuje se pouze zde v Andách v Ekvádoru a na
hranicích s Kolumbií. Je dlouhý pouze 12 cm a váží 8 gramů. Samečka
poznáte podle fialové hlavy a zeleného zbarvení křídel s bílou
hrudí, kde má černý pásek a samičku podle šedo-zeleného zbarvení,
které na krku přechází do bílé barvy. Krmí se nektarem z rostlinky
Chuquiraga, která je typická pro Chimborazo. Zvláštností je, že při
krmení tento druh netřepe křídly (obvykle třepou v rychlosti cca
120 x za minutu) čím v tomto vysokohorském prostředí šetří energií.
A jak hnízdí? Obvykle v jeskyních nebo v hustém křoví, jednoduše na
místech, které je chrání před nepříznivým počasím. Odpoledne návrat
do Riobamba. Opět prostor na individuální večeři a odpočinek po
túře.
Den 5.
TREK V NADMOŘSKÉ VÝŠCE OD 3800 M. DO 4400 M.N.M., NOC VE VÝŠCE 4000
M.N.M.
Po snídani se autem přesouváme do Urbino, která se nachází v
nadmořské výšce 3618 m n.m. a toto je zároveň i nejvyšší položené
místo v zemi s železniční tratí, která prochází Andami. Budovaly ji
na začátku minulého tisíciletí. Právě tu, z malé horské vesničky
Urbina se vydáme na 6-7 hodinový středně náročný trek, který
směřuje od méně známé sopky Carihuairazo (název v indiánském jazyce
Kichwa znamená "muž ledu a větru") k slavnému Chimborazo, které
odděluje údolí Rio Mocha a je dlouhé 14 km.
První úsek, resp. první hodinu cesty půjdeme po malé cestičce,
která nás dovede k malé chatě v nadmořské výšce 4200 m n.m. Odtud
se Vám za jasného počasí naskytne panoramatický výhled na masiv
AND, které se táhnou po celé západní části Jižní Ameriky od
Venezuely do Patagonie v délce cca 7000 km. Dnes budeme mít obědový
balíček v ceně. Dále budeme pokračovat pěšinkou do nadmořské výšky
4400 m n.m .. Potom sestoupíme do údolí Abraspungo. Tato oblast je
známá vodními prameny a horskými potoky, kde žijí různé druhy
živočichů, či ptáků, vysoké zvěře nebo vikuně, lamy a alpaky.
Uvidíme i některé z místních pastýřů? Dotvořilo by nám to obraz o
horské kultuře Ekvádoru, která nám už několik dní bere dech.
Odtud nás pronajaté auto zaveze na místo, kde přespíme. Bude to v
Chimborazo Lodge v nadmořské výšce 4000 m n.m. a i zde budeme mít
večeři zajištěnou. Tuto lodge dal postavit Marco Cruz, místní
legenda a vynikající horal, který poprvé vyšel na Chimborazo, ve
svých 13 letech. Narodil se v roce 1945 ve městě, kde jsme byli
včera, v Riobamba. Marco jako milovník hor a turistiky vyšel i na
nejvyšší vrchy v Evropě (Alpy, Mt. Blanc), v Africe (Kilimanjaro,
Ruwenzori na hranici Ugandy a Konga), v Asii (Himaláje). Podnikal
výpravy i na Aljašce (Mt. Mckinley), v Grónsku, na Islandu (Hekla)
a mnohé další. Ve Francie se oficiálně stal horským vůdcem. V 80.
letech se jeho práce soustředila na pomoc a podporu horské
turistiky v Ekvádoru (práce pro ministerstvo a národní parky) a
začal podnikat oficiálně profesionální expedice v pohoří Andy.
Samozřejmě, stál i na nejvyšším vrchu AND, Aconcagua a prý i na
každé jedné sopce v Ekvádoru. Své znalosti, zážitky a vzpomínky
sepsal v řadě několika knih. Dobrou noc pod nejvyšším vrchem
světa.
Den 6.
TREK V NADMOŘSKÉ VÝŠCE OD 4000 M. DI 5060 M.N.M., NOC VE VÝŠCE 4000
M.N.M.
Po snídani začínáme 6-7 hodinovou středně náročnou túru k Templo
Machay. Bude dlouhá 12 km a povede i po cestě tvořené sopečným
popelem a skalami. Templo Machay je posvátná jeskyně na jižním
svahu Chimborazo v nadmořské výšce 4700 m n.m. Až do dnešních dob
zde indiáni Puruhá chodí s malými oběťmi pro Taita (otec). Puruhá
žijí právě zde v Andách v provincii Chimborazo a sousední provincii
Bolivar a věří, že v těchto zasněžených končinách sídlí jejich
bohové.
Puruhá zde byly již v dobách, kdy sem poprvé přišli španělští
kolonizátoři. Tehdy jejich populace tvořila okolo 155 000 členů.
Příchodem Španělů, a tedy i příchodem evropských chorob se jejich
populace dramaticky snižovala. V 18. století zde již prakticky
nebyl téměř nikdo, kdo by vyprávěl a dokázal uchovávat původní
jazyk, a tak potomci plynule přešli do kečuánského jazyka.
Budeme procházet neporušenými loukami, po kterých se procházeli v
dávných dobách indiáni i Inkové, tam kde dnes kvetou rostliny jako
hořec či chuquiraga. Právě nektar z chuquiragy tak velmi chutná
endemitům kolibříka, který žije v těchto výškách.
Pak pomalu stoupáme po skalách k chatě Whymper a překonáváme
nadmořskou výšku 5000 m n.m. Toto jsou nejvýše položené ubytovací
možnosti v celém Ekvádoru! Ne, wifi zde není a ani nám chybět
nebude. Maximálně si užíváme svou dovolenou a nic nás při tom
nevyrušuje. Horská chata Whymper je pojmenována po Britovi
Edwardovi Whymperovi, který v roce 1880 jako oficiální první
horolezec vystoupil na Chimborazo. Doprovázeli ho přitom švýcarští
horští vůdci, bratři Carrelovi. Chata byla postavena v roce 1979 a
vlastní ji země Ekvádor.
Cestou k chatě nás provázejí vikuni. Určitě zahlédneme i zmíněné
lamy a alpaky a průvodce nás naučí rozdíly mezi nimi. Uvidíme i
kondora či andskou lišku? Možná i ty, pokud budeme mít štěstí. Z
dalších živočichů zde žije např. mravenečník, který dokáže narůst
do délky 2 m, velké hlodavce aguti, kapybary, které váží do 65 kg,
divoká prasata pekari a různé jiné. V Andách žijí i jaguáři,
tapíři, pumy, ale ty téměř nevidět, protože se lidem vyhýbají.
Speciální péče a znalosti horských vůdců nás nadchne a cítíme
absolutní bezpečí. Nic nám neubírá na radosti z výstupu. Plná penze
v tento den v ceně. Návrat do Chimborazo lodge, kde
přenocujeme.
Den 7.
TREK V NADMOŘSKÉ VÝŠCE 5000 M. - 4800 M.N.M.
Náš týden v Ekvádoru byl dostatečně dlouhý na to, aby proběhla
kvalitní aklimatizace, protože zdraví je vždy na prvním místě.
Lepší aklimatizace = větší šance na úspěch. V horách hraje roli
každých 24 hodin. Teď to už chápeme. Našim cílem je dostat Vás v
pohodě na vrchol.
Dnešní ráno máme volno, které můžete využít k relaxu nebo spánku po
několika túrách a načerpat energii před výstupem, který nás čeká
zítra. Na oběd se vydáme do chaty Carrel v nadmořské výšce 4800 m
n.m. Tam strávíme celé odpoledne, abychom si zvykli na vyšší
nadmořskou výšku, do které postupně přicházíme. Toto je zároveň i
místo, kde nám horští vůdci řeknou další bezpečnostní opatření.
Vysvětlí nám, jaká cesta vede dál a jak správně dýchat, když se
budeme blížit do našeho finále. Péče a bezpečnost je na prvním
místě.
Po brzké večeři si několik hodin pospat a ve 22:30 večer začneme
šlapat k našemu cíli, dokud je sníh v noci ještě tvrdý a pevný.
Tehdy nám to půjde mnohem lépe. Zkontrolujeme si výstroj, ujistíme
se, že jsme nic nezapomněli. Tato noc bude plná očekávání. Tento
výstup bude náročný, ale my jsme se velmi dobře aklimatizovala.
Známe horské prostředí jako svou dlaň a máme na to! Zažijeme o pár
hodin nejkrásnější svítání? Plná penze i v tento den v ceně.
Den 8.
TREK Z NADMOŘSKÉ VÝŠKY 4800 M. DO 6263 M.N.M.
První úsek stoupání vede po cestičce, která je skalnatá. Čekají na
nás skály, sníh i led. My přijdeme na skálu El Castillo v nadmořské
výšce 5350 m n.m. Od ní pokračujeme ledovým hřebenem. Stoupáme pod
35-45 stupňů. Po 7-8 hodinách přicházíme k vrchu Veintimilla Summit
v nadmořské výšce 6227 m n.m. Pokud máte energii nazbyt, dá se
ještě pokračovat výše, přibližně 1 hodinu k vrchu Whymper Summit v
nadmořské výšce 6263 m n.m.
Zde je již náš vrchol. Místo, kam jsme se chtěli dostat. Zde jako
jediní na planetě stojíte na nejvzdálenějším místě od zemského
jádra. Samotný nejvyšší vrch And, Aconcagua na hranici Chile s
Argentinou, je jen o 650 metrů výše (6959 m n.m.), ale není vyšš od
středu země. Celý svět máme my tady a nyní pod sebou. Krátký pobyt
na vrcholu, musíme šetřit své síly (vždyť zájezd končí až doma) a
se svítáním scházíme, dokud je sníh tvrdý. Takže v tomto okamžiku
ještě není žádný konec. Těžká práce pokračuje a čeká nás cesta
zpátky. Snídaně a obědový balíček v ceně. Sestup nám zabere už jen
3-4 hodiny. Vrátíme se k chatě Carrel a odtud nás auta převezou do
Riobamba a následně směřujeme do Quita, kam máme dorazit ve
večerních hodinách.
Pokud se výstup podaří napoprvé, tak už dnes večer je možnost
projít se v centru města a prohlédnout si náměstí, katedrálu,
tržiště a vychutnat si po krásných dnech i fantastické místní
gurmánské speciality. Prostor na individuální večeři po famózním
výkonu. Prostor na nákup dárků a suvenýrů.
Den 9.
QUITO - MITAD DEL MUNDO - LETIŠTĚ
Snídaně v hotelu, a ještě dnes bychom se chtěli postavit i na
rovník. Vše záleží na tom, jestli se nám podaří společně vystoupit
na vrchol napoprvé.
Koloniální Quito, 2. nejvýše položené hlavní město na světě, nás
vždy při návštěvě okouzlí. Nejen příjemným jarním počasím - ne
nadarmo se mu říká město věčného jara - ale i atmosférou a
historickým jádrem, které patří k největším v Latinské Americe a do
seznamů UNESCO bylo zapsáno již v roce 1978, spolu s polským
Krakovem. Po vyhlídce z vrchu Cerro Panecillo, kde se nachází socha
Virgen - Panny Marie vysoká 41 m, se přesuneme do středu světa -
Mitad de Mundo. Na rovníku fungují zákonitosti fyziky jinak.
Diskuse nad pokusy. Vzpomeneme si na francouzskou geodetickou
expedici z roku 1736, která s tehdejšími nejmodernějšími přístroji
zaměřila a označila rovník. Bylo zajímavé, že během následujících
let přišli na to, že rovník zaměřili tehdy špatně. S 240metrovým
posunem. Jen kousek odtud se našly ruiny chrámu Catequilla. Chrám
jako takový byl postaven Inky a polohou seděl přímo na rovníku - 0
° 0`0 "S 78 ° 25`43" Z. Na začátku minulého století zde byla
zřízena hvězdárna, kde pracoval i Milan Rastislav Štefánik.
Slovenská stopa v Ekvádoru.
Plný pozitivních dojmů, ekvádorské pohody a radosti ze života,
poznatků z historie Inků, zážitků z And a velkým respektem před
přírodou odjíždíme na letiště. Přelet přes oceán do Evropy.
Den 10.
EVROPA
Přílet do Evropy. Sdílení zážitků s rodinou a přáteli a znovu
prožívání krásných dní, které jste právě absolvovali. A hlavně
dobrá regenerace! Kam to bude příště?