Pokud chcete, aby vaše aktivní letní dovolená zahrnovala turistiku, ferraty, výlety na kole nebo třeba bikové traily, je Val Gardena ta správná volba. Středisko je přímo napojené na slavnou Sella Rondu, kterou si tu můžete objet jak na silničce, tak na horském kole i s pomocí lanovek.
Turistické možnosti v okolí Val Gardeny zkrátka nespočítáte. Dá se tu naplánovat jak kratší pěší výlet vhodný i pro babičky s dětmi, tak i celodenní vysokohorská turistika. V obou případech můžete využívat provázanosti údolí autobusovou dopravou, kterou máte jako hosté ubytovaní ve Val Gardeně zdarma.
Výš do hor vám pomůžou i lanovky, které se vypínají po svazích celého údolí a na většinu vám vyvezou i kolo. Ve Val Gardeně se nemusíte bát, že byste za těmi nejkrásnějšími výhledy museli šplhat pěšky několik hodin do kopce. Ani na kratších turistických okruzích nebudete ochuzeni o panoramata a někdy vám naopak i větší vzdálenost od hor umožní výhled hned na několik horských skupin. Jedním z takových kratších okruhů, který vám zakrátko umožní vidět půl údolí, je výlet na Forcello San Silvestro v horách Stevia.
Pěší výlet jsme začali v místě Daunëi nad vesničkou Selva, kde je k dispozici i oficiální parkoviště. Odtud jsme po trase číslo 3 pokračovali částečně po asfaltové a částečně po lesní cestě k horské chatě Juac (1 905 m). Přímo do hor nás už pak táhla trasa č. 17, která se postupně zalamovala do prudších a prudších serpentin, vše se ale dalo jít pohodlně ve sportovní obuvi. Po většinu cesty nám dělal společnost výhled na Sasso Lungo, ze sedla Forcello Silvestro jsme pak měli jak na dlani také majestátní Sellu.
V sedle se krajina kolem nás náhle dokázala proměnit z kamenného moře v zelenou pastvinu, která se rozprostírala po náhorní plošině tyčící se přímo nad vesnicí Selva. Nejde o žádný frekventovaný vrchol, takže tato náhorní zelená louka má svoje komorní kouzlo, které si tu pravděpodobně vychutnáte zcela sami. Ze sedla se pak dá přes horskou chatu Stevia pokračovat dál do hor na delší výlet, my jsme dolů seběhli po trase 17a rovnou na parkoviště v Daunëi.
Trasa 526 Monte de Seura – Langkofelhütte
Pokud vám výhledy nestačí a chcete se podívat do samotného nitra hor, dá se podniknout túra jak skrz celou Sellu, tak například i skrz Sasso Lungo. Zatímco na Sellu už potřebujete úvazy a touto dobou je tam pořád dost sněhu, Sasso Lungo si můžete projít i bez úvazů. Možností na výlet je hned několik, my se nechali z vesnice St. Christina vyvézt dvěma sedačkovými lanovkami na Monte de Sëura (2 117 m), kde už se přímo nad námi tyčil pověstný vrchol Sasso Lungo, tedy německy Langkofel (3 181 m).
Od výstupu lanovky jsme se po malebné pěšině s označením 526 vydali směrem na horskou chatu Rifugio Vicenza neboli Langkofelhütte (2 256 m). Cesta na horskou chatu vede z poloviny pohodově po vrstevnici, v druhé části se zalomí do prudšího stoupání směrem k chatě, nejde však o žádný těžký terén. Na chatě se můžete občerstvit a dále pokračovat po trase 525 na horskou chatu Toni Demetz (2 685 m), odtud sjet lanovkou na Passo Sella a následně autobusem do údolí. Nebo si výlet můžete nakombinovat jinak, například obráceně nebo s jinými lanovkami, na výběr je tu poměrně dost možností podle vaší výkonnosti a fantazie. U lanovek počítejte také s tím, že většina z nich je v provozu do páté hodiny odpolední, provozní doby lanovek najdete zde.
Ferrata Forcella Sasso Lungo
Milovníci adrenalinu uvítají ve Val Gardeně také množství ferrat, kterými jsou italské Dolomity celkově poměrně proslulé. My si tady vyzkoušeli ferratu Forcello Sasso Lungo, která je nová a patří mezi ty kratší (cca 2 hod). Nástupní místo je asi 15 min chůze z kopce dolů od horské chaty Toni Demetz, na kterou se z Passo Sella pohodlně dostanete historickou lanovkou. Ferrata má obtížnost B s některými „céčkovými“ úseky. Nepatřím mezi zkušené lezce, ale tato ferrata byla zvládnutelná i pro mě, na druhou stranu úplnému začátečníkovi bych ji spíš nedoporučila.
Ferrata nabídla několik odpočinkových míst, což se víc než hodilo, protože byl alespoň čas pokochat se výhledem jak jinak než na Sellu nebo nahlédnout do vedlejšího údolí Val di Fassa. Konec ferraty je přímo u chaty Toni Demetz, tedy u stanice lanovky, kde se můžete po výkonu občerstvit. Pokud nemáte vlastní ferratovou výbavu, můžete si ji v údolí zapůjčit na několika místech, my si ji na den vypůjčili za 27 eur (650 Kč) v půjčovně ve vesničce Selva. Na další ferraty se můžete podívat zde.
Sella Ronda Bike Day
Cyklisté budou ve Val Gardeně podobně nadšeni jako turisté, protože oblast je protkaná cyklostezkami a traily a řada lanovek vyváží kola. Slavný okruh Sella Ronda se tu dá absolvovat i na kole a dokonce se tu pro cyklisty dvakrát do roka konají speciální dny Sella Ronda Bike Day, kdy se okruh po silnici uzavře a je otevřený jen pro cyklisty. Pokud bych si měla tento okruh na kole objet, bude to určitě v rámci Sella Ronda Bike Day, protože jinak jsou tyto horské průsmyky poměrně vytížené a auta tu proudí za sebou v kolonách, nehledě na to, že jde o oblíbenou silnici také pro motorkáře. Sella Ronda Bike Day se koná dvakrát do roka, letos to bylo 10. června, druhý termín je 16. září.
Okruh měří cca 51 kilometrů a naskočit se dá v jakémkoli místě okruhu. Projíždět budete všechny atraktivní dolomitské průsmyky jako je Passo Sella, Passo Pordoi, Passo Campolongo a Passo Gardena. Vydat se můžete na jakémkoli kole. Část okruhu jsme si také projeli a musím říct, že celá akce má velmi hezkou atmosféru.
Trail Paradiso
Pro milovníky horské cyklistiky je tu připravená i biková verze okruhu Sella Ronda, značená jako Sella Ronda MTB Tour. Stejně jako v zimě, i v létě si můžete projet buď oranžovou variantu po směru hodinových ručiček, nebo zelenou variantu proti směru hodinových ručiček. Oranžová verze je sice o necelé čtyři kilometry delší, je na ní ale o trochu méně stoupání a více sjezdů, navíc je otevřená už od 17. června, zatímco zelená varianta je v provozu až od 15. července. Oba okruhy jsou pak sjízdné do 25. září.
Na bikovém okruhu nečekejte žádné nudné šotoliny, ale cestičky, které vás tu protáhnou nejrozmanitější horskou přírodou od bezlesých plání, přes kamenné moře až po borovicové lesy. Ta nejprudší stoupání zdoláte stejně jako v zimě – lanovkami.
Sjezdy se v rámci okruhu odehrávají přímo po jednoduchých singltrailech, které jsou určené pouze pro bikery. Traily nejsou technicky náročné, klesají pozvolně, jsou spíš vyhlazené a dají se v pohodě sjet i na běžném pevném kole.
Trail Giara z Dantercepies
Val Gardena není pozadu ani s výstavbou bikových trailů, které získávají na stále větší popularitě, a tak údolí nabídne i svou vlastní Trail Arenu se šesti traily o celkové délce 13,9 kilometru. Dva traily se spouští z Dantercepies (2 300 m), jeden ortodoxní freeridový z Ciampinoi (2 254 m) a tři nejpanoramatičtější traily pak vedou z Gran Paradisa (2 257 m), přičemž na každý vás vyveze lanovka. Kromě prudkého freeridového trailu z Ciampioni jsou si traily celkem podobné – jsou jednoduché, hravé, vybudované do stylu moderních flowtrailů, takže hlavními prvky jsou klopené zatáčky a mírné terénní vlny. Všechny traily jsou sjízdné i na pevném kole a klidně bych je doporučila i začátečníkovi. Největší přidanou hodnotou trailů jsou ovšem výhledy.
Mně osobně se nejvíc líbily traily na Gran Paradisu, protože byly vyhlazené a plynulé tak, že nikde není potřeba ani šlapat, ani příliš brzdit. Zatímco na Family Trail se nemusíte bát vzít ani malé prcky, na takovém Easy Jump Trailu se pobaví i nejzkušenější bikeři, protože pár skoků už je tu opravdu velkých. Trail, který svou hravostí,svižností a jednoduchostí pobaví snad všechny, bude Easy Flow Paradiso. Konkrétně na tomto trailu jsme náhodně potkali samotné stavitele tohoto trailu, kterými byli shodou okolností kluci z České republiky.
Výlety na kole se ve Val Gardeně neodehrávají jen na trailech, okolí nabídne i dostatek klasických cyklotras pro celou rodinu. Za zajímavou přírodní scenérií ovšem není zákonitě nutné šlapat vysoko do hor, za prohlídku stojí také údolí Vallunga neboli Langental, jehož vstupní bránou je vesnička Selva. Působivé údolíčko, které je součástí přírodního parku Puez Geisler, je sevřené vysokými kolmými skálami a uprostřed se vine cestička jako vystřižená z pohádky.
Zhruba v půlce údolí je k vidění nefritové jezírko Lech de Ciampedel, které je unikátní tím, že je k vidění pouze pár týdnů na jaře, pak se vsákne a zůstane tu jen zelená louka. Údolí Langental je dlouhé pět kilometrů a cesta v něm jen pozvolně stoupá, takže jde o vhodný výlet pro celou rodinu.
Unikátní jezírko Lech de Ciampedel v údolí Langental
Ve Val Gardeně se můžete ubytovat přímo ve vesničkách v údolí, které jsou tu celkem tři a každá má něco do sebe. V drtivé většině ubytování dostanete kartičku „Val Gardena Mobil Card“, se kterou můžete využívat veřejnou dopravu po celém údolí až k průsmykům, takže na auto nemusíte po celou dobu dovolené ani sáhnout. Hlavní vesnicí je Ortisei (St. Ulrich), která je sice od hlavních hor nejdál, za to je ze všech nejstylovější – její centrum je tvořené načančanými hotýlky, kavárničkami a butiky.
Pomyslným srdcem údolí je St. Christina, ze které máte ten nejlepší výhled na ikonické Sassolungo (Langkofel). Koneckonců právě tato vesnice je hlavním dějištěm Světového poháru ve sjezdu, při kterém se jezdí pověstná sjezdovka Saslong. Poslední vesničkou je Selva (Wolkenstein), která je nejvýše položená, jste odsud nejblíž horám a okruh Sella Ronda z ní máte na dosah.
Autoři - pro iDNES.cz, Andrea Drengubáková
Val Gardena v kostceVzdálenost z Prahy: cca 7 hod (660 km) Letní sezona: 13. května – začátek listopadu 2023 Cena jízdenek na lanovky v údolí Val Gardena: 103 eur/3 dny/dospělý Cena Dolomiti Supersummer karta: 160 eur/5 dní ze 7/dospělý Webové stránky: www.valgardena.it |
